Příklady dobré praxe - pískovna Záblatí
Obec: Záblatí (k.ú. Záblatí)
Lokalizace: V lese 1,5 km jihozápadně od obce
Záblatí, u silnice Záblatí - Mazelov
Rozloha: 1,5 ha
Ochranné statuty: Chráněná
krajinná oblast Třeboňsko
Historie lokality: Jedná se o obecní pískovnu
s víceméně občasnou těžbou, která se přizpůsobuje potřebám
ochrany přírody. Písek je využíván převážně na úpravy lesních cest.
Na jaře 2009 a 2010 proběhla obnova hnízdní stěny pro břehule, na
podzim 2009 obnova rozsáhlejší tůně.
Geologie: V pískovně se občasně těží
terciérní až pleistocénní světle rezavě hnědé štěrkopísky, jejichž
ložisková hloubka se pohybuje od 1 do 4 metrů (zvětšuje se směrem
k severovýchodu). Pod nimi se nacházejí bělavě, žlutavě a
červeně zbarvené jílovité písky klikovského souvrství křídového
stáří. Podloží ložiska tvoří písčité jíly klikovského
souvrství.
Botanika: Pískovna má rozsáhlé plochy s
iniciálními stadii sukcese. Jižní část byla lesnicky rekultivována
výsadbou borovice lesní (Pinus sylvestris). Ze spontánně
uchycených dřevin je kromě již zmíněné borovice častá také bříza
bělokorá (Betula pendula) a některé vrby, především vrba
popelavá (Salix cinerea) a v. jíva (S. caprea). Na
dně se nachází tůň s přilehlým mokřadem, která se stala v roce
2009 předmětem rozsáhlého managementového zásahu Správy CHKO
Třeboňsko - odbahnění a prohloubení tůně (po předchozím odstranění
souvislých porostů křovin). Během zásahu došlo k potlačení
značné části vegetace, která však neměla z botanického
hlediska zásadní význam, bez zvláště chráněných druhů rostlin.
Vyskytovaly se zde běžné mokřadní druhy - ostřice měchýřkatá
(Carex vesicaria), ostřice štíhlá (Carex acuta),
zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), rdest vzplývavý
(Potamogeton natans), okřehek trojbrázdý (Lemna
trisulca), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea),
halucha vodní (Oenanthe aquatica), zevar vzpřímený
(Sparganium erectum), ostřice šáchorovitá (Carex
bohemica), žabník jitrocelový ( Alisma
plantago-aquatica) a náletové druhy vrbin - především vrba
popelavá (Salix cinerea) a vrba jíva (Salix caprea).
Lze očekávat opětovný výskyt těchto druhů v průběhu sukcese.
Většina plochy pískovny je dnes tvořena iniciálními a mladými
sukcesními stadii. Z nepůvodních invazních druhů se v pískovně
vyskytuje lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) a menší
ohnisko křídlatky japonské (Reynoutria japonica).
Zoologie: Severní stěna slouží jako tradiční
hnízdiště břehulí říčních (Riparia riparia), jejichž počet
se po posledních managementových zásazích opět zvýšil. V rámci
monitoringu lokality bylo v roce 2009 napočítáno 686 hnízdních nor
(průměrná obsazenost nor činí u břehulí 75 %), což bylo nejvíce v
celém Jihočeském kraji. V pískovně se rozmnožuje několik zvláště
chráněných druhů obojživelníků. Jedná se o čolka velkého
(Triturus cristatus), čolka obecného (Triturus
vulgaris), kuňku obecnou (Bombina bombina), blatnici
skvrnitou (Pelobates fuscus), rosničku zelenou (Hyla
arborea), skokana štíhlého (Rana dalmatina), skokana
menšího (Pelophylax lessonae) a skokana zeleného
(Pelophylax esculentus).
Management: V posledních letech byla místní
kolonie břehulí malá a v roce 2008 zcela zanikla. V roce 2009 byla
proto v pískovně z iniciativy sdružení Calla upravena hnízdní stěna
pro břehule a podobný zásah byl zopakován i před hnízdní sezónou
2010. Managementové zásahy ve prospěch břehulí bude vhodné opakovat
i v dalších letech. V sezóně 2010 také probíhá zhodnocení
významu managementových úprav hnízdních stěn pro další živočichy,
především pro blanokřídlý hmyz. Koncem roku 2009 došlo v pískovně
díky zásahu Správy CHKO Třeboňsko k obnově rozsáhlejší tůně, která
má sloužit k rozmnožování několika druhů obojživelníků. Podle
prvních pozorování se obnova tůně na populacích obojživelníků
projevila pozitivně.
Hnízdní stěna břehulí v roce 2006
Hnízdní stěna břehulí v roce 2009
Plocha nad stěnou se zajímavými společenstvy blanokřídlých (rok 2010)
Tůň půl roku po managementovém zásahu (jaro 2010)
| 
Profil Cally na Facebooku
Calla