Sdružení Calla
  Dnes je 23. září 2019  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Tiskové zprávy

Tiskové zprávy




Společná tisková zpráva sdružení Calla a Hnutí Duha ze dne 3. 8. 2009

Česko nepotřebuje další reaktory

Nepřiměřeně vysoké investiční náklady by si vyžádala výstavba dvou nových reaktorů v Temelíně. V době, kdy Česku nehrozí nedostatek elektrické energie, považují Hnutí DUHA a Calla za zbytečnou stavbu nových jaderných bloků, která zvýší vývozy elektřiny firmy ČEZ. Navíc už současné efektivní technologie mohou snížit energetickou náročnost českého průmyslu o 23 %. Číslo odpovídá roční produkci elektřiny dvou současných reaktorů v Temelíně. Ekologické organizace tak reagují na zahájení veřejné zakázky největší tuzemské elektrárenské společnosti.

Závěrečná zpráva Nezávislé energetické komise zřízená při Vládě České republiky uvádí cenovou relaci nákladů na stavbu nových atomových reaktorů ve výši 3000 euro na každý instalovaný kilowatt [1]. Při současném kurzu by to znamenalo, že projekt ČEZ přijde na 273 miliard korun. Předpovědi energetických společností a ratingových agentur z roku 2008 jsou ještě pesimističtější a pohybují se v intervalu 5000 až 8000 dolarů/kW (3790 až 6060 euro/kW).

Obě ekologické organizace při této příležitosti upozorňují, že jaderná energetika je odvětví, které je i po více než padesáti letech existence závislé na různých formách státní podpory: garance za úvěry, daňové úlevy, pomoc v ekonomických nesnázích, financování různých částí palivového cyklu a podobně. Největší skrytou dotací na výrobu elektřiny jaderným štěpením je takzvaná omezená odpovědnost provozovatelů za škody, které může havárie atomového reaktoru způsobit [2].

Nevyřešená zůstává také problematika jaderného odpadu. Další reaktory znamenají tisíce tun vyhořelého jaderného paliva navíc, aniž by bylo jasné, kde skončí ten stávající. Stát zatím nebyl schopen najít dohodu s obcemi s vhodným geologickým podložím na umístění hlubinného úložiště.

Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl:
"Jaderná energetika není úplně marginální. Ale rozhodně není a nebude hlavním řešením našich energetických problémů. Energetická efektivnost dává České republice nesrovnatelně větší možnosti: zvýšením energetické efektivity v průmyslu lze snížit naši spotřebu o ekvivalent dnešního Temelína. Pouhé dvě rozestavěné atomové elektrárny v Evropě napovídají, že doba megaelektráren skončila. Chce-li však ČEZ vést debatu o reaktorech, dobrá. Ale první nutnou podmínkou je zavedení plné odpovědnosti za případné škody, které jaderné elektrárny ČEZ způsobí."

Edvard Sequens ze sdružení Calla sdělil:
"Hrozící stavba nových reaktorů v JE Temelín především posílí již tak dominantní pozici firmy ČEZ v české elektroenergetice. Žádoucí cesta k bezpečné energetice, tedy malým, pružným a bezpečným zdrojům v blízkosti spotřeby se tak notně oddálí."


Kontakty:
Martin Sedlák, Hnutí DUHA
telefon: 737 128 471, email: martin.sedlak(zavinac)hnutiduha.cz
Edvard Sequens, Sdružení Calla
telefon: 602 282 399, email: edvard.sequens(zavinac)calla.cz

Poznámky:

[1] Podrobnosti viz http://www.vlada.cz/assets/ppov/nezavisla-energeticka-komise/aktuality/zpravanek081122.pdf; Strana 113, Tabulka 10.11
[2] K tématu omezené odpovědnosti vydalo Hnutí DUHA publikaci "Jaderná energetika s ručením omezeným", http://www.hnutiduha.cz/publikace/atomova_odpovednost.pdf

Některá fakta o jaderné energetice:

  • České republice nehrozí nedostatek elektřiny. V roce 2008 činil čistý vývoz elektřiny přes 11 tisíc GWh, to odpovídá současnému výkonu Jaderné elektrárny Temelín.
  • Jaderné elektrárny nesnižují energetickou závislost České republiky: po roce 2010 se ČR stane díky smlouvám ČEZ závislá výhradně na ruském jaderném palivu.
  • Z ČEZ předložené zprávy pro posouzení záměru vybudování nového jaderného zdroje v Temelíně pro posuzování vlivů na životní prostředí vyplývá, že navrhovaný celkový výkon 3 400 MW neporovnával s potenciálem energetické efektivity či v kombinaci různých zdrojů (např.: obnovitelné zdroje, energetická efektivita, zemní plyn).
  • Jaderné elektrárny tzv. třetí generace nejsou levná záležitost:
    • Smlouva na výstavbu reaktoru typu EPR ve finském Olkiluotu byla uzavřena na 3,2 miliardy eur a elektrárna měla být spuštěna letos. Nyní má už tříletý skluz a rozpočet překročil 5 miliard.
    • Letos stejný reaktor nabídl dodavatel (Areva) ve výběrovém řízení na výstavbu reaktorů v Kanadě. Nabízená cena byla ve výši 7,35 miliard EUR za reaktor (tedy cca 200 miliard Kč). Kanadská vláda po oznámení ceny ze záměru odstoupila. (http://www.thestar.com/business/article/665644 http://www.thestar.com/news/ontario/article/666396)
  • Pokud chce ČEZ stavět, měl by nést plnou finanční odpovědnost za případné škody:
    • Dojde-li v Temelíně k vážné havárii, všichni postižení dostanou dohromady podle tzv. atomového zákona jen osm miliard korun. Expertní odhad Evropské agentury pro životní prostředí však uvádí spodní odhad škod ve výši až 80 miliard euro (cca 2200 milard korun).
    • ČEZ má paradoxně své vlastní zařízení v elektrárně pojištěno na 35 miliard korun.
    • V chemickém průmyslu a dalších rizikových odvětvích obdobná
    • Stávající pravidla omezené odpovědnosti za jadernou škodu vytlačují zelenou energetiku. Studie zpracované pro Evropskou komisi uvádějí příklad Francie, kde kdyby si jaderné reaktory platily běžné, plně tržní pojistné, zvýšili by se náklady na výrobu elektřiny o 5,0 cEur/kWh - a tudíž by už nyní byly na volném trhu schopny konkurence i větrné elektrárny (3,6-5,1 cEur/kWh).
  • Jaderné elektrárny nejsou účinným řešením pro odvrácení hrozby klimatických změn:
    • Mezinárodní energetická agentura (IEA) propočetla, že už se současnými technologiemi je reálné do roku 2050 snížit emise oxidu uhličitého o 50 %. Podle IEA budou prim hrát především energetická efektivnost a rozvoj obnovitelných zdrojů - mohou pokrýt až 57 % z potřebného snížení emisí. Jaderná energetika by zajistila dalších šest procent, pokud každý rok v letech 2005-2050 do provozu uvede 24-32 reaktorů, každý o výkonu 1000 MW: přitom například loni nebyl spuštěn ani jeden. (http://www.iea.org/Textbase/techno/etp/index.asp).

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz