Sdružení Calla
  Dnes je 22. listopadu 2017  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík | Atlas OZE | Anglická vlajka

Ďáblík číslo 5 (říjen 2000)

 


Úvodník

Můj deníčku

Temelín za každou cenu

Temelín je pojištěn, riziko však nesou obyvatelé!

Proč ČEZ a SÚJB tají informace o nedostatcích na JETE ?

Další sklad vyhořelého paliva v Dukovanech se zatím nestaví

Putovní výstava o D3

Úsilí o "krájení salámu" na D 3 trvá

Zima nás na Stropnici nesmí překvapit!

Co řekne golfu Praha?

Hluboké chybí už jenom letiště

Vrbenská tůň

Malá vodní elektrárna ANO či NE

Co nového na skládce v Lišově?

Kormoráni škodí i na Borovansku a Novohradsku!

Putování Duhy Šumavou

Proč se nám nelíbí kravín v Habří?

Protipovodňová opatření na Malši stále na vážkách

Má účast občanského sdružení ve správním řízení smysl?

Na obzoru další obchodní centra

Co takhle darovat strom?

Ze zápisníku Vladimíra Molka

Bioklubání

Ze zápisníku Edvarda Sequense

Strom života

Z Grégrovy předjaderné éry: Jak to bude v zimě s uhlím

Z moderní učebnice dějepisu - 1. díl


Úvodník

Milí přátelé,

již jste si patrně kladli otázku, zda snad Ďáblík nezanikl. Teď vidíte, že tomu tak k Vaší radosti není. Jen původně plánovaná letní odmlka se nečekaně protáhla množstvím práce, které nás zahltilo.

Stropnice, najíždění Temelína, řada dalších projektů a ze srpnového čísla je rázem říjnové. Konečně, o všem se za chvilku dočtete. Ke všemu naše řady prořídly, protože Víťa Doležal po realizaci dálniční výstavy pracovně přesídlil do Arpidy.

Děkujeme všem, kteří jste nám poslali vyplněný zelený anketní lístek z posledního čísla. Vašich názorů si ceníme a leccos postupně zrealizujeme. Jen s uveřejňováním fotografií to bude těžší.

Současná grafická úroveň Ďáblíku ukazuje meze našich technických možností. Na druhou stranu si nemyslíme, že by jste chtěli dostávat Ďáblíka na křídovém papíře s barevnými fotografiemi. Líto nám však je, že lístků se sešlo velmi málo. Kdybychom od zpřátelených organizací nevěděli, že vlažná odezva je normální, asi bychom vážně zvažovali další investici svého času do bulletinu. Tak snad příště se polepšíte.

Za kolektiv tvůrců

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Můj deníčku

  • ve čtvrtek 12. října od 16,30 se koná další schůzka bioklubu v Calle. Povídat si budeme o zvěři v našich domácnostech.
  • spuštění Temelína mne opravdu naštvalo. Zároveň jsme recesista, takže vyrazím na odhalení busty ministra Grégra na místě Gottwaldova pomníku (ul. J. Opletala, Čtyři Dvory, naproti restauraci Jiskra) v pátek 13. října od 16,30. Pořádají Jihočeské matky.
  • možná někdy využiji stavění z hlíny a ze slámy. Proto pojedu na experimentální kurz Skoly obnovy venkova od 12. do 15. října do Sedlice. Informace na tel.: 0395/692158 nebo abrotanek@volny.cz.
  • 20. října si připomenu Den stromů a pošlu příspěvek na Strom života Nadaci Partnerství
  • jsem fanda a půjdu tedy na veřejné projednání vlivů na životní prostředí marketu CENTRO. Mělo by se konat do konce října, podrobnosti sdělí Okresní úrad.
  • ve čtvrtek 9. listopadu od 16,30 bude v Calle schůzka bioklubu věnovaná úsporám energie.
  • do konce listopadu napíšu příspěvek do Ďáblíku a pošlu jej do kanceláře Cally.

Zpět na obsah

 

Temelín za každou cenu

V době, kdy budete číst mé řádky, již patrně bude v reaktoru JE Temelín probíhat první štěpná reakce. Věřme že řízená. Nyní se uskutečňují poslední ze zkoušek před povolením aktivovat palivo. Stavitelé jaderného molochu se nedali zviklat ničím. Volání po referendu podpořené 115 tisíci občanskými hlasy, odhalené technické problémy i vážné potenciální průšvihy, legální rozpory s neprovedením posouzení vlivů na životní prostředí, hlasy starostů o nevyzkoušeném havarijním plánování, masivní odpor ze zahraničí ať již Německa či Rakouska opepřený blokádami společných hraničních přechodů, tak i z Evropské unie podpořený rezolucí Evropského parlamentu, vše marno. Spustit za každou cenu, to je teď každodenní krédo stavitelů v ČEZu, Státním úřadě pro jadernou bezpečnost či ve vládních funkcích. Nevadí, že vyrobená elektřina zde bude jaksi navíc a tak ji všechnu vyvezeme.

V polovině června vyvrcholila kampaň za referendum o spuštění JETE. Přidalo se k ní na 115 tisíc lidí včetně mnoha známých osobností. 14. června se za podporu referenda konala manifestace před Úřadem vlády v Praze, které jsme se rovněž zúčastnili. Vláda však tuto žádost o vypsání referenda odmítla, aby sama sobě a zejména upovídanému premiérovi Zemanovi vmetla do tváře políček popřením svých slibů.

Před svátky 4. července se konala valná hromada ČEZ spojená s dalšími grégrovskými rošádami ve vedoucích funkcích a zejména s radikálním omezením hlasů akcionářů při vedení společnosti. Jako zastupující akcionář jsem pak byl svědkem skvěle zrežírované akce spoluakcionářů z Hnutí DUHA, kteří žvásty od předsednického stolku přerušili sirénou oznamující radiační havárii, rozdáváním "jodových tablet" apod. Pro média se pak na schůzích osvědčuje držení papírových archů s hesly, zejména účastní-li se ho aktivně více lidí. Ten den však došlo i k něčemu podstatnějšímu - SÚJB oznámil, že vydá povolení k zavážení paliva do prvního bloku JETE, což se o den později skutečně stalo. SÚJB tak dokonale prokázal svoji "nezávislost", byť se ve veřejnosti snaží vzbudit zdání opaku. Těžko vyvrátí podezření, že oznámení vydání povolení v den valné hromady ČEZu bylo motivováno politicky, neboť umožnilo setrvání ředitele JETE Hezoučkého v představenstvu.

Ve spolupráci s Hnutím DUHA, Greenpeace a Jihočeskými matkami a zejména Ekologickým právním servisem jsme se vůči vydanému povolení SÚJB okamžitě odvolali (podali rozklad předsedkyni SÚJB). Při rozhodování o povolení totiž došlo k několikanásobnému porušení atomového zákona a jeho prováděcích vyhlášek. SÚJB ani ČEZ neprokazovaly přínosnost jaderného zařízení vyvažující jeho rizika, což zákon výslovně vyžaduje. Úřad pak ale především povolil zavážení paliva, ačkoli nebyly ještě v původně požadovaném rozsahu provedeny některé předepsané neaktivní zkoušky. Například zkoušky systému havarijního sprchování ochranné obálky byly v úplné formě přesunuty až na druhý reaktor, ačkoliv výsledky zkoušky jednoho konkrétního zařízení nelze přenášet na jiné. Technických průšvihů je však na JETE, zdá se, více. Člověku až běhá mráz po zádech, když poslouchá pracovníky, kteří jsou každodenně na jaderce a kteří se přišli vyzpovídat z toho, co se tam děje. Nejzávažněji působí špatně technologicky provedená oprava svaru hlavního cirkulačního potrubí, které již na popud Greenpeace vyšetřuje policie (nad Greenpeace pak na oplátku visí žaloba o 5 milionů za poškozování dobrého jména společnosti ČEZ).

Naše společné odvolání bylo ze strany SÚJB okamžitě mediálně odmítnuto, ale doposud o něm nebylo pravomocně rozhodnuto, čímž již došlo k porušení správního řádu. Avšak to také znamená, že zavezení paliva i dosavadní zkoušky jsou protiprávní. I z toho důvodu jsme společně s EPS, Hnutím DUHA, Greenpeace a jednou občankou z okolí JETE sáhli k podání žaloby na SÚJB. (Zájemcům mohu podrobný text žaloby zaslat).

Jedním z témat, které jsou dnes široce diskutována, je i chybějící posouzení vlivů JETE na životní prostředí. Pravda, Temelín dostal stavební povolení dříve, než začal platit příslušný zákon. Jenže na JETE proběhla v době jeho platnosti řada změn, kde již zákon posouzení vyžaduje. A o své se hlásí i naši nejbližší zahraniční sousedé, neboť ČR kvůli Temelínu odložila podepsání tzv. ESPO konvence o přeshraničním posuzování vlivů na životní prostředí. Chce ho nejen Rakousko, ale i Německo a taktéž Evropský parlament. Od poloviny roku pracujeme díky podpoře Nadace Partnerství na projektu lobbyng vůči Evropské unii k JETE. Především díky obětavé práci Jihočeských matek se podařilo shrnout a evropským politikům rozeslat či rozdat materiál o našich zkušenostech s přístupem veřejnosti k informacím nebo do správních řízení. Přes Občanskou iniciativu pro ochranu životního prostředí funguje informační linka na řadu zahraničních politiků, takže se na rezoluci, doufáme, odrazila i naše práce.

Závěrem ještě zpátky k posouzení vlivů na životní prostředí. ČEZ jako protitah odevzdal na MŽP dokumentaci, kde jsou všechny změny JETE posouzeny. Tu bychom měli v blízké době obdržet k vyjádření, poté by měla proběhnout klasická EIA, tedy zpracování posudku a veřejné projednání. Podobně čekáme na konec října, možná až začátek listopadu veřejné projednání EIA ke změnám v Budově aktivních pomocných provozů JETE. Proti logice věci však je, že k obému má dojít až po aktivaci paliva. Na zdravý rozum však v případě JETE můžeme zapomenout.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Temelín je pojištěn, riziko však nesou obyvatelé!

Pojištění odpovědnosti za jadernou škodu ve výši 1,5 mld. Kč pro JE Temelín, kterou uzavřel ČEZ, a.s. s konsorciem pojišťoven, bude patrně v případě jaderné havárie zcela nedostatečné. Totožné je to i u JE Dukovany. Podle atomového zákona je odpovědnost provozovatele jaderné elektrárny za jadernou škodu omezena částkou 6 miliard Kč a povinné pojištění je stanoveno na 1,5 miliardy Kč. Rozdíl 4,5 miliardy má poškozeným v případě nesolventnosti provozovatele uhradit stát a poté náhradu vymáhat na provozovateli. Škody přesahující 6 miliard však provozovatel nahradit nemusí.

Postižení občané se tak jen ztěží dočkají adekvátního odškodnění ! Jen hodnota nemovitostí v 20 km pásmu okolo JETE byla podle údajů Sdružení měst a obcí regionu JETE z polovin devatesátých let v řádu bilionů Kč. Podle odhadu japonské prefektury Ibaraki dosáhly škody způsobené vážnou jadernou havárií v továrně na zpracování uranu v Tokai v září 1999 částky asi 220 milionů dolarů, tedy přesáhly 8 miliard Kč. Tento odhad zahrnuje ztráty rybářů, zemědělců, majitelů lázní a dalších provozů. V případě provozu jaderné elektrárny může dojít k mnohem rozsáhlejším škodám než v případě havárie v Japonsku. Provozovatelé jaderných zařízení navíc získávají výhodu oproti jiným podnikatelům, kteří jsou za následky své činnosti odpovědni zcela. Zákonem garantované omezení odpovědnosti za škodu lze interpretovat jako porušení rovnosti před zákonem, zaručené Listinou základních lidských práv a svobod.

Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody, ze které tvůrci zákona v omezení odpovědnosti vycházeli, byla již během přijímání českého atomového zákona novelizována a současná minimální možná částka odpovědnosti za škodu v ní uvedená je o něco vyšší než 12 miliard Kč. Nicméně ani toto navýšení není v souladu s rovností práva pro všechny občany.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Proč ČEZ a SÚJB tají informace o nedostatcích na JETE ?

Sdružení CALLA zaslalo předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové odvolání-rozklad vůči rozhodnutí tohoto úřadu, kterým mu byl odepřen přístup k veškerým důležitým informacím žádaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z nepřístupných dokumentů by bylo možné zjistit, nakolik oprávněné jsou informace o závažných nedostatcích a odsunutých zkouškách na zařízení 1. bloku JETE a jestli bylo vydané rozhodnutí SÚJB o zavážení paliva urychleno na úkor jaderné bezpečnosti či nikoliv. Pokud by bylo vše v pořádku, nepřistupoval by jistě ČEZ ani SÚJB na tuto utajovací taktiku.

SÚJB odmítl zodpovědět konkrétní dotazy týkající se podmínek jeho rozhodnutí, kterým bylo povoleno fyzikálního spouštění 1. bloku JETE a dále odmítl zpřístupnit některé dokumenty, ze kterých rozhodnutí o povolení zavážet palivo vyšlo. Ve svém odmítnutí se SÚJB zaštítil povinností mlčenlivosti vyplývající ze zákona o státní kontrole a dále u některých informací obchodním tajemstvím a duševním vlastnictvím, které si nechal potvrdit od ČEZu.

Jak vyplynulo z právního posouzení, které pro Sdružení CALLA vypracoval Ekologický právní servis, je napadené odmítnutí poskytnout informace v řadě případů chybné a svědčí spíše o snaze SÚJB neposkytnout informace za žádnou cenu. Povinnost mlčenlivosti podle zákona o státní kontrole nelze v tomto případě použít vůbec, ta se vztahuje jen na jednotlivé inspektory v průběhu kontroly.

Jakmile kontrola proběhne a je ukončena protokolem, jsou zjištěné skutečnosti (informace) předány správnímu úřadu - SÚJB. Správní úřad jako celek ovšem žádnou povinnost mlčenlivosti uloženu nemá, naopak zákon o svobodném přístupu k informacím mu ukládá poskytnout informace přímo související s výkonem jeho úkolů, tedy i kontrol.

Duševní vlastnictví nelze podle autorského zákona rovněž vůbec použít, protože žádané dokumenty nesplňují definici tohoto zákona a navíc jsou jakožto přípravná úřední dokumentace z režimu duševního vlastnictví výslovně vyňaty. Co se týče označení některých dokumentů za obchodní tajemství, jde o sporné tvrzení, které SÚJB nijak nezkoumal. Navíc zcela nadstandardně požádal nad rámec zákona ČEZ o sdělení, zda jde o utajované materiály či ne. Tento postup zjevně směřoval výhradně k tomu, poskytnout ČEZ příležitost dokumenty za obchodní tajemství zpětně označit.

Pokud nebude úspěšné ani podané odvolání, bude muset rozhodnout nezávislý soud na nějž jsou Sdružení CALLA i Ekologický právní servis rozhodnuti se obrátit. Bohužel to patrně bude již v době, kdy budou v 1. bloku JETE uskutečněny nevratné kroky - spuštěna štěpná reakce.

Mimo tento případ ČEZ spolu s SÚJB opět s odvoláním na obchodní tajemství nechtějí zpřístupnit veškeré části Předprovozní bezpečnostní zprávy JE Temelín, ze které by se dala vyčíst skutečná úroveň jaderné bezpečnosti. Zde je naše tahanice ve fázi vyřizování rozkladu na SÚJB.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Další sklad vyhořelého paliva v Dukovanech se zatím nestaví

Po té, co jsme v červnu konečně obdrželi územní rozhodnutí o umístění nového skladu vyhořelého paliva v areálu JE Dukovany jsme sáhli k odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj, regionální pracoviště v Brně. Po prostudování rozhodnutí jsme dospěli k závěru, že došlo k právním chybám a tak žádáme jeho zrušení. Podobně se odvolali i ostatní účastníci řízení z řad ekologických sdružení.

Po ústním jednání dne 18. 2. 2000 na JEDU došlo ještě k doplnění spisů, zejména o stanovisko ČEZ ze dne 1. 3. 2000, ve kterém investor podrobně komentuje jednotlivé podané požadavky a připomínky, a o jehož existenci až dosud občanská sdružení jako účastníci řízení nevěděla. Tím, že stavební úřad neuvědomil účastníky řízení o doplnění spisu k projednávané věci tímto stanoviskem, dopustil se porušení správního řádu. Z odůvodnění napadaného rozhodnutí navíc vyplývá, že stavební úřad ve svém rozhodování ze stanoviska ČEZ vycházel. Takovéto porušení správního řádu je závažným pochybením, které bývá důvodem pro zrušení rozhodnutí správními soudy.

V podkladech pro rozhodnutí, které byly předloženy do řízení, je řada odvolávek na další písemné materiály, které však již součástí předložené dokumentace nejsou. Jde přitom o zásadní dokumenty z hlediska posouzení jaderné bezpečnosti a zároveň je na ně odkazováno i u velmi sporných tvrzení vzbuzujících pochybnosti. Naše žádost o nahlédnutí do těchto i dalších výše zmíněných podkladů byla stavebním úřadem zamítnuta.

Nebyla dána možnost účasti v řízení i dalším obcím, které mohou být vybudováním skladu vyhořelého paliva rovněž dotčeny. Například jde o Dukovany, Horní Dubňany, Mohelno či Slavětice, jak konečně uvádí i dokumentace hodnotící vlivy na životní prostředí zpracovaná v procesu EIA. Stavební zákon neomezuje účast obcí pouze na obce, v jejichž územním obvodu má k výstavbě dojít, ale i na ty, které mohou být dotčeny např. ve svém zájmu na zdravém životním prostředí. Bohužel se však po účasti v řízení pídili jen Dukovany, ostatní obce vidí ve skladu jen miliónky do pokladen a nějaké to pracovní místo.

Doposud o našem odvolání nebylo rozhodnuto.

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Putovní výstava o D3

Dojmy z putovní výstavy o / proti dálnici D3

Koncem května, v červnu a začátkem července jsem jezdil s výstavou v okolí Budějovic a směrem na jih po obcích, kterých se týká plánovaná stavba obchvatu či rychlostní komunikace R3 do Dolního Dvořiště. Cílem výstavy bylo seznámit obyvatele těchto míst s plánovanou trasou a upozornit na nadbytečnost a rizika nové liniové stavby v tak zachovalé a biologicky velmi hodnotné krajině, které se mezi Budějovicemi a hranicí s Rakouskem nachází. Negativní důsledky by v případě realizace pocítily právě i samotné obce v jejichž těsné blízkosti má komunikace procházet. Výstava nabízela současně alternativy, jak zajistit kvalitní dopravu Praha - Č.Budějovice - hranice i bez dálnice. Reakce zájem radních i veřejnosti byly různé.

Nejčastěji bylo slyšet: "Kdyby stála už včera, tak je pozdě.", "Oni si stejně postaví, co budou chtít a nás se ptát nebudou!", "Už se na ní těším.", "Máte auto?", "Jezdíte?", "Vy byste nejraději chtěli, abychom se vrátili na stromy!!!"

Nebo taky příjemnější: "Do kdy tady jste? Já říkám sousedce, ať se taky podepíše."

Obce, kterých se týká obchvat Budějovice jako např. Borek, St. Hodějovice a Vráto, byly téměř jak po vylidnění bez ohledu na dění kolem. Lidi tady asi nežijí, jezdí sem jen přespat a někteří i nakoupí potraviny a to tak, že přijedou před krám, vylezou z auta, nakoupí a zase odjedou. Zato v Dobré Vodě byl zájem o výstavu téměř nepřetržitý s velmi převažujícím odmítavým postojem k dálnici. Návštěvníci přicházeli i v poledne, tedy v době, kdy normálně nikdo nechodí. Dalším místem, kde jsme se setkali s podporou bylo Roudné, avšak lidí přišlo málo. Nabídli se zato dobrovolníci, že budou ve vsi sbírat podpisy sami. Takoví se našli i ve Velešíně a v Kamenném Újezdě, který by byl stavbou dálnice obehnán asfaltem už se všech stran.

Dalšími obcemi, kam jsme zavítali byl Dolní Třebonín a Netřebice, které potřebují dopravní situaci řešit rychle a nečekat na dálnici. V Zubčicích a v Úsilném se výstava neuskutečnila z důvodů rozkopané návsi. Měli jsme slíbenou účast i na táboře u Temelína, ale v té době byly aktuálnější záležitosti se zavážením paliva. Ještě na jedno plánované místo jsme nepřijeli, a to do Kaplice, kde nám žádost o zábor veřejného prostranství dvakrát zamítli a radnice nebyla ochotná najít v centru města místo pro stan s výstavou 3x3 metry. Jinak bylo jednání se starosty většinou normální a s umístěním výstavy souhlasili. Zvláště dobrý byl přístup starosty v Dobré Vodě, který pozvánku na výstavu opakovaně vyhlásil rozhlasem. Největší zájem a nejvýraznější reakce lidí byly na Lannově třídě v Českých Budějovicích. Často se tvořili ve stánku skupinky, střídavě příznivců dálnice a zastánců krajiny. Kromě fanatických řidičů těšících se na novou dálnici (poznali se snadno: otevřená ústa a zacpané uši), bylo i dost řidičů, kteří považovali alternativní návrhy za přijatelné a uváděné argumenty za podstatné.

V srpnu vyjede s výstavou Petr Hrdina z Dětí Země a bude putovat mezi Č. Budějovicemi a Prahou. Termíny by měli být spolu s dalšími podrobnostmi o dálnici aktuálně na internetu: http://cde.ecn.cz/detri.

Ještě bych chtěl za pomoc při putování poděkovat OIŽP za půjčení stanu, Jihočeským matkám za "půjčování" civiláků, Rose, Láďovi, Lukášovi, Honzovi S., Kubovi V., NaděV., Pavlovi Č., Petrovi H., Romče, Janě, Edovi a p. Molkovi.

Víťa Doležal

Zpět na obsah

Úsilí o "krájení salámu" na D 3 trvá

Čítankový příklad tzv. salámové metody pokračuje i v případě dálnice D3. Přes požadavek posuzovat v procesu EIA celou trasu D3, byla předložena k vyjádření dokumentace na část Tábor - Soběslav a Soběslav - Bošilec. Přesto, že tento úsek v okrese České Budějovice se v případě zkapacitnění stávající komunikace jeví zdánlivě jako bezkonfliktní, prostudovali jsme na Městském úřadě v Táboře dokumentaci a s využitím poznatků koordinátora D3 Ing. Petra Hrdiny, jsme za Sdružení CALLA odeslali stanovisko, ze kterého vyjímáme podstatné. Dokumentace EIA nehodnotí jako variantní řešení návrh Ústavu aplikované ekologie v Kostelci nad Černými lesy zpracované k dopravnímu spojení Praha - Tábor - České Budějovice - státní hranice v rámci návrhu dopravních sítí. Studie zpracovaná dle požadavků MŽP jako variantní řešení je zpracována nestandardním až tendenčním způsobem v neprospěch navržených variant. Kromě dotčení lokalit chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, při stavbě Tábor - Soběslav jich bude 35, je opomenuto přímé dotčení národní kulturní památky Kozí Hrádek. Úpravu trasy zohledňující tuto kulturní památku předkládá variantní řešení Nula plus Dětí Země. Tento návrh však není předmětem posuzování! Přes nesporný a nezbytný význam řešit obchvaty měst nesouhlasíme, aby tyto stavby byly podmiňńovány výstavbou D3. Na základě výše uvedených skutečností žádáme o vrácení dokumentace k dopracování. Zda bude takto učiněno nebo bude pokračováno v procesu EIA, tj. orgán státní správy zadá zpracování posudku, to nám dosud není známo. Bohužel, dokumentace nepřilákala veřejnost ani nevládní organizace a tak naše připomínky patřily k ojedinělým. Tento nezájem příliš nepodpoří úsilí MŽP a některých ekologických sdružení o jiné, než prosazované řešení.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Zima nás na Stropnici nesmí překvapit!

Letošní suchý květen a červen a následně pak mokrý červenec nám zkomplikoval práce v NPR Brouskův mlýn. Harmonogram kosení byl opožděnou vegetací narušen a také vnitřní i vnější"personální podmínky" zapříčinily, že optimistická kalkulace "opět" letos nevyjde. Kromě tradičního kosení jsme se zavázali po deseti letech obnovit kompletní značení chráněného území, tj. páskování na stromech, osazení nových hraničních kùlù a stabilních tabulí

s betonovými patníky, které nám dodala firma Ing. Blížence. Dva běhy brigádnické výpomoci odvedly dobrou práci. Tradiční parta našeho člena Honzy Tomana byla doplněna o mladé přírodovědce paní učitelky Ichové. O tom, že i bez velení se dá dobře a samostatně pracovat, nás přesvědčili právě tito "pionýři", jak jsme jim vzhledem k jejich věku říkali. Na mladá léta na Stropnici si zavzpomínala "Francovka"Lesana a přijela přiložit ruku k dílu i s manželem.

Vysokoškolák Jan Frolík doplnil spolu s další naší členkou paní Šandovou tuto dvojici na aktivní skupinku. Paní Růžena Šandová věnovala Stropnici část své dovolené a pomáhala Romče i dále. Svů životní styl přerušil Pavel Čihák a jako každoročně i letos na Stropnici pomohl. Oporou v letošním kosení nám mìl být náš "dočasný zaměstnanec" Víťa Doležal, ale choroba jej několikrát položila mimo rezervaci. Poločas jsme na Stropnici sehráli v náš prospěch a věřím, že i druhou půli dohrajeme minimálně s plichtou. Vždyť i ta křídlatka nakonec usychá. Děkuji všem, kteří letos pomohli a ještě pomohou dostát naším závazkům a pokračovat v dobré tradici.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Co řekne golfu Praha?

Vydání toužebnì očekávaného územního rozhodnutí   pro golfové hřištì na Hluboké nad Vltavou brání po vstřícném závìru odvolacího řízení ze strany územního odboru MŽP přerušené řízení o udìlení výjimky z ochranných podmínek zvláštì chránìných druhù, zejména pak hmyzu. Toto řízení přerušil odbor ochrany přírody MŽP v Praze a požaduje nový projekt, hydrologické posouzení a přesný režim provozu hřištì. Postoj občanských sdružení k výstavbì hřištì zùstává zvláštì po shlédnutí obdobných "lidových, přírodì blízkých sportoviš" stejný. To, že na zámìr mají rùzné pohledy rùzné odbory MŽP, by mìla rozhodnout rozkladová komise ministra, kam jsme dali podnìt k přezkoumání "konstruktivního rozhodnutí" českobudìjovického územního odboru MŽP. Do případu se zapojil v náš prospìch Ekologický právní servis a vìříme, že jeho zapojení nám pomùže.

Po uzávěrce. Citujeme z výroku ministerstva:

"Ministerstvo životního prostředí zahájilo řízení o přezkoumání rozhodnutí MŽP, odboru výkonu státní správy v Českých Budějovicích, ve věci souhlasu k umístění stavby golfového hřiště v lokalitě Podskalská a Poříčská louka v k.ú. Hluboká nad Vltavou. Tímto rozhodnutím ministerstvo změnilo rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice, kterým byl udělen dle _ 12 zákona o ochraně přírody udělen souhlas k umístění golfového hřiště .

Podnět k přezkoumání rozhodnutí ministerstva podala občanská sdružení CALLA a Jihočeské matky s poukázáním na rozpor mezi stanovenými podmínkami a předloženým projektem. Dále správním orgánům obou stupňů vytýkají, že ve svých rozhodnutích dostatečně nezohlednily námitky příslušných odborných pracovišť_a dále námitky občanských sdružení. Zvláštní - rozkladová komise ministra po přešetření celé záležitosti shledala, že v daném případě jsou dány důvody pro použití mimořádného opravného prostředku, tj. přezkoumání shora uvedeného pravomocného rozhodnutí v mimoodvolacím řízení. Ze spisových materiálů totiž vyplývá, že ministerstvo při svém rozhodování nevycházelo ve smyslu správního řádu ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Za situace, kdy svým rozhodnutím zcela změnilo podmínky uděleného souhlasu, omezilo tím účastníky řízení v jejich právu vyjádřit se ve věci. Podmínky, které svým rozhodnutím stanovilo pro realizaci golfového hřiště jsou nadto v mnoha ohledech nejasné..!

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Hluboké chybí už jenom letiště

Město Hluboká nad Vltavou neustává ve svých požadavcích na "výstavbu atraktivních sportovišť" ve městě. Dosud není dořešena kauza golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce, projekt sjezdovky s vlekem na skládce v Zíkově lomu uložil sice starosta do stolu, ale přes odpor zastupitelstva se ho nevzdal a otevřený zimní stadión se u fotbalového hřiště stavět bude. Podmínky jsme stanovili spolu s památkovým úřadem a chybělo málo k tomu, aby byl založen další hlubocký konflikt. Přesto, že územní rozhodnutí bylo vydáno na otevřenou ledovou plochu, což je určitý ústupek a kompromis ve vztahu k ochraně krajinného rázu Hlubocka, nechal se slyšet starosta Hluboké nad Vltavou, že "je to pouze otázka času a peněz, aby stadion byl zastřešen". Jakou pak může mít důvěru ve sliby a ubezpečování, byť stvrzené správním rozhodnutím? Stavební povolení bylo nakonec vydáno s našimi podmínkami a střecha na stadión uložena k ledu.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Vrbenská tůň

Mapa okolív Vrbenské tůněTentokrát se podíváme na chráněné území malé plochou a odlehlé polohou, s nímž je však spojeno několik zajímavých otázek. Tak například hlavní botanický druh, pro jehož zachování tu byla ochrana vůbec vyhlášena, již zde vymizel, a nikdo ani s jistotou neví, odkud se celá lokalita vzala. Jedná se o Vrbenskou tůň. Jádrem chráněného území o rozloze 0,96 ha je tůň elipsovitého tvaru, jejíž délka snad původně přesahovala 150 m. Tůň se nachází severoseverozápadně od osady České Vrbné a najdete ji uprostřed polí mezi tokem Vltavy a výpadovkou na Plzeň.

Na začátku 60. let byl v tůni zjištěn hojný výskyt řezanu pilolistého (Stratiotes aloides) a především díky němu tu byla na přelomu 60. a 70.let vyhlášena státní přírodní rezervace. Řezan pilolistý náleží mezi jednoděložné rostliny z čeledi voďankovitých. V 60. letech jeho porost pokrýval 60 % hladiny tůně a šlo o největší jihočeskou populaci této rostliny. Druhým významným chráněným druhem v tůni byl stulík žlutý (Nuphar lutea), který pokrýval asi 30 % hladiny.

Tůň byla charakterizována jako typická biocenóza říčních ramen a tůní a označena za pozůstatek mrtvého ramene Vltavy. V době vyhlášení ochrany se tůň nacházela na okraji lučních pozemků. Ty však byly po r. 1969 přeměněny na polnosti. Do života tůně zasáhla tato změna ve dvou směrech. Splachy z polí vedly k eutrofizaci i částečnému zazemňování tůně, takže botanická inventarizace, provedená r. 1985 Alenou Albrechtovou pro tehdejší krajský ústav památkové péče a ochrany přírody, konstatovala úplné vymizení řezanu pilolistého. Tato ztráta byla sice poněkud vyvážena větším rozšířením odolnějšího stulíku žlutého (až na polovinu otevřené hladiny tůně), ovšem pokračoval masivní postup rákosin, který se od té doby ve vztahu k vodní hladině jen dále posílil. Dalším negativním důsledkem intenzivního obdělávání okolních pozemků byla pochopitelně i změna vodního režimu. Tůň ztratila spojení s okolními vodotečemi a její voda byla r. 1985 shledána jako znečištěná a silně zapáchající.

Tůň však přesto dál žije, chráněna nemnohými stromy (olšemi, vrbami a na jihovýchodní straně také břízami a dokonce i ojedinělými duby). Z botanického hlediska tu jsou - kromě stulíku - pozoruhodné zejména malé plochy ostřice, které zřejmě představují pozůstatek původních pobřežních porostů. Na chráněném území bylo celkem evidováno přes 50 druhů vyšších rostlin. V tůni nalezlo domov 8 druhů obojživelníků (zejména čolek velký, rosnička zelená, ropucha zelená). Porosty skýtají ochranu také srnčí zvěři. Není však jasné, v jaké podobě (a jak dlouho) se lokalita udrží (připomeňme, že inventarizační zpráva Aleny Albrechtové rozhodně nehýří optimismem).

Ptejme se tedy alespoň, jak tento ostrůvek biodiverzity vlastně vznikl. Návštěvník tůně totiž tváří v tvář okolním rozlehlým polím musí zapochybovat, zda bylo vůbec možné, aby až sem zasáhl tok řeky. Již procházka podél břehů Vltavy i Malše nebo alespoň pohled na mapu prozradí, že obě řeky v prostoru Českých Budějovic odedávna silně meandrovaly. Jejich tok pak byl v několika časových etapách narovnáván regulací a z meandrů vznikala dlouhá slepá ramena. Připočteme-li k tomu vznik mlýnských náhonů, můžeme konstatovat, že v katastru Budějovic nalezneme nejméně 8 ostrovů (jedním z nich je konečně samotné městské centrum). Souvisí s tím však i vznik Vrbenské tůně?

Budeme-li putovat po jejích stopách jaksi proti proudu času, můžeme začít u rekonstrukční botanické mapy z r. 1968. Ta předpokládá pro oblast Vrbenské tůně jako původní vegetační pokryv luhy a olšiny, z čehož vyplývá stálá blízkost vodního toku. Mapy z 19. a 18. století skutečně registrují změny koryta Vltavy, ovšem v dané oblasti jen na pravém, tedy z hlediska Vrbenské tůně právě opačném břehu (jedná se o vyprofilování meandru u Kněžských Dvorů v rozmezí let 1720 - 1830). Z našeho hlediska je klíčová mapa Budějovic z r. 1965 (1 : 10 000 - viz obr). Zachycuje původní rozlohu tůně ještě v době, kdy se kolem rozkládaly louky. Všimněme si dvou blízkých potoků. Na severozápadě to je Dehtářský potok, vytékající ze známého rybníka a ústící do Vltavy v Bavorovicích. Potok se k tůni i dnes přibližuje na asi 150 m. Druhá, bezejmenná vodoteč na jihovýchodě pramenila ve vltavské nivě a obloukem se napojovala na výpust z Vrbenských rybníků, směřující severně do Vltavy k dnešnímu železničnímu mostu. Tento druhý potok ovšem můžeme dnes sledovat jen v jeho horní části, po okraj Českého Vrbného. Další část potoka byla odvodněna nejpozději v souvislosti s nedávným zřízením zahrádkářské kolonie na okraji osady a také výpust z rybníků je dnes řešena jinak. Podle mapy se však ještě v 60. letech oba potoky v prostoru tůně navzájem přibližovaly a nelze vyloučit, že tůň vznikla právě díky nim.

Pro opodstatnění této hypotézy však potřebujeme ještě doložit, že koryta těchto potoků nebývala fixována v dnešní trase a že tu existovala i terénní sníženina, která by vodu tůně zadržela. V současné době je terén okolních polí výlučně rovinatý. Na Müllerově mapě Čech z r. 1720 se voda z Vrbenského rybníka (tehdy ještě nebyl rozdělen jako dnes) odvádí přímo do Dehtářského potoka.

Jestliže v pozdějších dobách došlo k přesměrování výpusti, zdá se, že Dehtářský potok byl periodicky přehlcován nadbytkem vody. Přirozeným důsledkem této situace bylo jistě vylévání potoka z břehů a vznik aluviálních půd včetně tůní. Další zásadní informaci nám přináší První vojenské mapování z let 1764 - 1767, které přímo v prostoru pozdější tůně zaznamenává nejen výraznou sníženinu, ale i rozsáhlý mokřad. Tuto skutečnost sice nezachycují mapy Budějovic a okolí z let 1895 a 1900, ale i zde je patrné, že úzké pruhy polí končí severně od prostoru tůně (viz též mapu z r. 1965).

Jak tedy co nejpřesněji datovat vznik Vrbenské tůně? Situaci komplikuje skutečnost, že mapy z let 1895 a 1900 ještě o tůni nic nevědí, ale ta těžko mohla vzniknout později. Nahlédneme-li však do záznamů o českobudějovických povodních, objevíme snad jakousi stopu. Ke dvěma mimořádně velkým vodám došlo v l. 1888 a 1890. Jistě jimi nebyly postiženy jen budějovické řeky, ale také ostatní vodní plochy v oblasti. Pokud se v krátkém rozmezí dvou let obzvlášť rozvodnil Dehtářský potok (a jistě to bylo podobné s výpustí z Vrbenských rybníků), pak to mohlo dovršit zrod trvalé tůně. Kartografové jistě připravovali své mapy s určitým předstihem (zejména v jejich geografické části) a se vznikem Vrbenské tůně se možná minuli doslova o pár týdnů.

Existence Vrbenské tůně tedy patrně není dokladem o někdejším toku Vltavy, ale zůstává uprostřed zcelených lánů drobným svědectvím o tom, jak vypadala zdejší krajina před zemědělskou kolektivizací. V r. 1989 byla tůň odbahněna, byla učiněna opatření proti dalšímu úniku vody a tůň byla dokonce oživena přívodem z Dehtářského potoka.

Tomáš Malina

Zpět na obsah

 

Malá vodní elektrárna ANO či NE ?

Před tuto otázku postavil pan Antonín Vobořil svým záměrem postavit na Vltavě u Přísečnémalou vodní elektrárnu nejen orgány ochrany přírody, ale i naše sdružení. Na jedné straně zdroj alternativní elektrické energie představující stavbu v nákladu 25,5 mil. korun, na straně druhé lokalita s nepřehlédnutelnými přírodovědnými kvalitami a hodnotnými prvky. Uvedené náklady a technické parametry dokazují, že se nejedná o "klasickou malou vodní elektrárnu", ale o v podstatě jednu z dalších elektráren na Vltavě se třemi Kaplanovými turbínami o výkonu 3 x 165 kW. Zpracovaný projekt předpokládá vybudovat na 272,80 km pevný betonový jez s kamenným obkladem o výšce vzdutí 3 m a délce přelivné hrany 41 m. Jez bude při levém břehu vybaven sportovní propustí o šíři 1,8 m a délkou 37,5 m. na ni bude navazovat metrový rybí přechod.

Obavy z možného negativního ovlivnění nadregionálního biocentra Přísečná, nadregionálního biokoridoru, jakožto prvků územního systému ekologické stability, potvrdil rovněž referát životního prostředí Okresního úřadu v Českém Krumlově. Stavbou by byly dotčeny rovněž významné krajinné prvky přispívající k udržení ekologické stability, v tomto případě les, vodní tok a údolní niva. Nová stavba by mohla snížit estetickou a přírodní hodnotu vyjádřenou v tzv. krajinném rázu. Tyto okolnosti vedly občanská sdružení i státní orgány k tomu, aby požadovaly od investora zpracování nezávislého odborného biologického hodnocení. A výsledek?

Výzkumné středisko krajinné ekologie EKOSERVIS sice připouští kompenzační opatření spočívající ve vybudování rybího přechodu odpovídající konstrukce, vytvoření náhradních biotopů za zatopené mělké rameno Vltavy a ozelenění stavby dle projektu, avšak zároveň konstatuje, že stavbou může opravdu dojít výraznému narušení funkce nadregionálního biokoridoru, snížení ekologické stability i biologické diverzity území. Zatopením budou postiženy lesní porosty zařazené do kategorie lesa ochranného, tj. lesa na mimořádně nepříznivém stanovišti. Zásah v takovémto prostředí může být značně problematický s výrazně negativními doprovodnými jevy.

S odvoláním na toto hodnocení vydalo Sdružení CALLA nesouhlasné stanovisko k výstavbě malé vodní elektrárny. Konečné rozhodnutí musí ale vydat referát životního prostředí Okresního úřadu v Českém Krumlově.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Co nového na skládce v Lišově?

Po ukončení procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí, který byl završen veřejným projednáním v Lišovì  za účasti nìkolika desítek občanù, ovšem bez zastupitelù, a zástupce MŽP, vydal referát životního prostředí OkÚ v Českých Budìjovicích kladné stanovisko s podmínkami, z nichž nejzávažnìjší je zpracování rizikové analýzy ještì před vydáním stanoviska. Tuto analýzu zpracovala ve prospìch A.S.A., tedy rozšíření skládky, společnost ENVIRO, která nám vyhotovila v roce 1999 záporný posudek na rozšíření skládky! Okresní úřad neakceptoval ani připomínky veřejnosti, zejména pak bývalého předsedy místní stavební komise a občana, který se podíle na melioračních pracích v okolí skládky. Urychlenì bylo okresem zúřadování řízení k dotčení krajinného rázu, proti kterému jsme se odvolali, nebo správní orgán sice kladnì hodnotil projekt rekonstrukce krajinného prvku po skládce, což bude dvacetimetrový kopec se zelení, ale nezabýval se mnoho právì možným narušením krajinného rázu. Územní rozhodnutí tedy dosud vydáno nebylo. Pouze byl dán do provozu operativní sklad nebezpečného odpadu ve stávající hale, kde bylo pùvodnì umístìno drtící zařízení. Kladem je, že se nám podařilo, aby tento sklad a jeho zázemí bylo využíváno jako oficiální bezplatný sbìrný dvùr pro lišovské občany.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Kormoráni škodí i na Borovansku a Novohradsku!

Společnost Petrův zdar se nechala poučit od svých kolegů na Hlubocku a Třeboňsku a požádala o výjimku z ochrany chráněného druhu živočicha, kormorána velkého, tj. o jeho odstřel na rybnících Novohradska a Borovanska. "Kormorán je zde značně přemnožený a byl zaznamenán rapidní zvýšený výskyt", jaké jsou skutečné stavy, nikdo neví. Částečně Ing. Dalibor Stráský, člen stráže ochrany přírody při OkÚ České Budějovice a předseda sdružení Calla, z jehož poznatků získaných z dlouholetého sčítání ptactva na Borovansku jsme vycházeli. Tento poznatek ale orgán neuznává, neboť nebyl podán přímo Ing. Stráským. Proč si jej ale referát životního prostředí nevyžádal? S požadovaným plošným odstřelem nesouhlasíme, žádáme vyloučit rybníky Borovanska a Duchnu, která zasahuje do národní přírodní rezervace Brouskův mlýn. Požadujeme provést v jedné sezóně ornitologický průzkum. V době, kdy byl schválen zákon o náhradách škod způsobených chráněnými druhy chápeme tento postup jako logický. Ale! Pracovnice orgánu ochrany přírody sice vypouští na doporučení svého kolegy zodpovídající za chráněná území z odstřelu Duchnu a souhlasí zde pouze s plašením, ale již neakceptuje jeho doporučení na zadání ornitologického průzkumu ke zjištění přesného stavu kormoránů. Proti kladnému rozhodnutí podalo sdružení Calla odvolání přesto, že výrok je zdůvodňován stanoviskem Agentury ochrany přírody a krajiny a "poznatkem ze semináře v Mikulově".

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Putování Duhy Šumavou

Naše cesta po NP Šumava začala v sobotu ráno 26.8. v Nové Peci. Kolem 25 účastník? vyrazilo z kempu vyzbrojeno povolením Ministerstva životního prostředí směrem na Smrčinu. Cestou se k nám přidal pracovník Správy národního parku Šumava, který m?l procházený revír na starost. Mile nás překvapilo, že jeho zájem o společné problémy byl čist? soukromý. V družné náladě, dobré pohodě a za slunného počasí jsme dorazili na vrchol Smrčiny. Zde ve výšce 1332 m.n.m. jsme společně podiskutovali o smyslu či spíše nesmyslu lanovky a sjezdovek v prostoru Smrčina - Hraničník - Nová Pec. Dále jsme pokračovali po hraničním hřebenu přes Hraničník, Plechý a poté sestoupili k Plešnému jezeru. Mezi důležité zajímavosti, které jsme se dověděli patří to, že NPŠ nemá dosud plán péče o národní park. Pokud chybí koncept, záleží pouze na řediteli a náměstcích, jak se spolu domluví. To znamená, že ne vždy ve prospěch přírody a jejího bohatství. Tyto zájmy pak mohou být jakkoli maskovány.

První den jsme zakončili v Horní Vltavici, kam jsme dojeli vlakem z stanice Nové Údolí. V neděli nás pak dovezl autobus na Modravu, kde se k nám přidal Jirka Koreš, dobře obeznámený s problematikou šumavských les?. Zde nás také očekával vedoucí strážců NP Šumava p. Tomen celý v kovbojském, aby nám sdělil, že nesmíme z Březníku na Malou Mokrůvku. Jde prý o naši bezpečnost, neboť se v této lokalitě přibližuje dřevo vrtulníkem. Šlo ale o něco jiného, neboť vrtulník práci ukončil dříve, než jsme se stačili na Březník dostat. Zkontrolováni chrabrým strážcem pořádku, který na nás čekal na cestě u auta, jsme putovali předepsanou trasou přes Černou horu, Pramen Vltavy, hraniční přechod Bučina do německého Finsternau. Na Bučině měli naši členové pohraniční stráže op?t velkou starost o to, kam jdeme, odkud jsme apod.

Třetí den začínal v domě Hanse Eisenmanna, kde je informační středisko, jež reprezentuje názor státu Německo na ochranu přírody a vzájemné vazby člověka a přírody. Je pro nás potěšitelné, že jejich názor na péči o národní park se shoduje s naším. Odpoledne jsme vystoupili na Luzný a cestou jsme mohli pozorovat divokou a panenskou přírodu kolem. Prošli jsme si zde naučné procházkové okruhy, kde jsou návštěvníkům vysvětleny všechny přírodní pochody a vazby mezi člověkem a přírodou. Bavorský národní prak je skutečným národním parkem, kdežto ten náš spíše připomíná širokými rozježděnými cestami vojenský výcvikový prostor. Opravdu se máme čím pyšnit a je důvod zakazovat vstup na zvláště zdevastované území.

Růžena Šandová

Zpět na obsah

 

Proč se nám nelíbí kravín v Habří?

Obcí Habří prochází hranice CHKO Blanský les. Vlevo od Lipí vesnička příliš nezasažena výstavbou "štokových vilek s břízolitem", vpravo přijatelný zemědělský areál s klasickým zděným kravínem, porodnou prasat a zastřešenými silážními žlaby. Snad pouze tyto novotvary narušují harmonický pohled na krajinu kolem Lipí s Haberským rybníkem a narušují tolik diskutovaný krajinný ráz. Přesto, že v nedalekém Lipí nejsou zcela využity všechny objekty v rozsáhlém zemědělském areálu a je zde kompletní zázemí pro živočišnou výrobu, rozhodl se zemědělský podnik postavit v Habří nový velkokapacitní kravín pro 512 dojnic. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se nám zdá tento záměr nelogický, neboť si dovedeme představit v této krajině malý zděný kravín, ze kterého jsou dojnice vyháněny na pastvu po okolních lukách, ale nemůžeme se smířit s tím, že na meliorované orné půdě by měl u silnice vyrůst velkokapacitní monolitický objekt, který bude pouze vzdáleně dotvářet vesnickou atmosféru a krajinný ráz svou unifikovanou "archi-tekturou". K záměru se zatím vyjádřila s podmínkami Správa CHKO Blanský les. Stavba je posuzována dle zákona č. 244/1992 Sb. o vlivu stavby na životní prostředí a svůj nesouhlas s předloženou dokumentací k záměru jsme vyjádřili u Okresního úřadu v Českých Budějovicích.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Protipovodňová opatření na Malši stále na vážkách

Odborný posudek TBD Praha zpochybnil projekt VH - TRES České Budějovice na stavbu protipovodňových opatření Havlíčkova kolonie - Mladé v Českých Budějovicích a potvrdil pochybnosti petičního výboru, občanských sdružení a Agentury ochrany přírody a krajiny o tomto díle, jakožto o jediné možné protipovodňové ochraně na tomto úseku Malše! Posudek jsme v rámci zákona o právu na informace získali od Okresního úřadu v Českých Budějovicích. Referát životního prostředí OkÚ zadal navíc TBD Praha zpracování Studie povodňové ochrany Českých Budějovic - prošetření možností zachycení povodňových průtoků v povodí Malše nad městem. 25. září se uskutečnilo za účasti občanských sdružení projednání koncepce této studie.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Má účast občanského sdružení ve správním řízení smysl?

Na rozdíl od Okresního úřadu České Budějovice, který zahajuje řízení dle _ 12 o možném zásahu staveb do krajinného rázu velice "spoře", referát životního prostředí OkÚ Český Krumlov věnuje tomuto potenciálnímu narušení krajiny, byť okrajově chápaným ze strany úřadů i veřejnosti, zaslouženou pozornost. Přesto, že zdejší úředníci mají většinou cit nejen pro přírodu a krajinu, a zejména vedoucí Mgr. Pejcha svědomitě rozebírá konstrukční, technické i urbanistické detaily, stojí za to do vypsaných řízení se přihlašovat i v případě, že se jedná o stavby seníků, nových objektů ve volné krajině a různých přístaveb. Někdy objevíme něco nového, jindy jako účastník řízení podpoříme stanovisko státního orgánu a někdy máme prostě jiný názor. Ale o to snad ve správním řízení jde. Bez emocí a předsudků, s pochopením a respektováním jiného, byť názoru "ekologických aktivistů", přijmout konstruktivní kritiku ve prospěch věci. A tou je v našem případě ochrana přírody a krajiny s využitím zákonných norem.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Na obzoru další obchodní centra

Dosud není objasněn další postup výstavby obchodního střediska Globus v Českém Vrbném, Na Středisko obchodu a služeb v Boršově nad Vltavou není vydáno územní rozhodnutí a už jsou tu další dvě obchodní centra. Na místo dvousetletého, ale památkově nechráněného dvora Světlík má vyrůst klasický market CENTRO a v zátopovém území Vltavy u Litvínovic, má po vybudování protipovodňových opatření postavit společnost OMEGA ARCHITEKTUR 2000 na 12,5 ha obdobný komplex. Obě stavby jsou "požehnané" územním plánem a v současné době bylo zahájeno posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. K oběma návrhům jsme se vyjádřili záporně, neboť kromě narušení krajinného rázu a v případě litvínovického marketu zásahu do nadregionálního biokoridoru, postrádáme nezbytnost obdobných obchodních středisek v Českých Budějovicích a to nejen z hlediska poptávky trhu, ale i z důvodu stále zdůrazňujících sociologických. Závěrem se nabízí otázka, zda tento postup českobudějovické radnice vychází opravdu z nekoncepčnosti nebo se jedná o cílený záměr prosazování svých plánů.

Vladimír Molek

Zpět na obsah

 

Co takhle darovat strom? Potřetí

V minulých číslech našeho občasníku jsme Vás informovali o činnosti Lesoochranářského sdružení VLK ze Slovenska. Dnem 27. 7. 2000 jsme se jako Sdružení Calla stali symbolickými majiteli stromu, v pořadí již druhého, na jehož záchranu jsme od našich čtenářů obdrželi 1.200,- Kč (strom "stojí" 1.000,- Kč, proto zahajujeme sbírku na třetí kousek, zbývá sehnat 800,- Kč) Mezi dárce na druhý patří manželé Šimkovi, Dostálkovi, Sequensovi, sl. Šímová a neznámá paní. Sdružení Vlk se k 27. 7. 2000 podařilo shromáždit částku 2.206.000,- Sk z potřebné částky 3.200.000,- Sk. Les na který přispěli mnozí z nás je již ve vlastnictví Vlků a šance na jeho záchranu je značná. Mezi těmi, kdo podpořili akci jsou též známé osobnosti jako Dorothy a Erazim Kohákovi, studenti, jednotlivci z Maďarska, Polska, Čech a Slovenska. V loňském roce podali Vlci na Odbor životního prostředí Krajského úřadu v Prešově návrh na vyhlášení přírodní rezervace Vlčia. Tak jako u nás i Sdružení Vlků je obviňováno z toho, že jeho názory na špatné lesní hospodaření jsou neodborné a nevědecké i přes to, že se informace Vlků opírají o vědecké studie. Držme palce ať mohou na "svém" lese pozorovat přirozený koloběh všeho, co do lesa patří.

Romča Šímová

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Vladimíra Molka

  • Proti rozhodnutí českobudějovické radnice nepovolit kácení lípy v Kněžskodvorské ulici z důvodu rozšíření prodejny zbraní, se odvolal žadatel fy Šubrt. Naše stanovisko nepovolit kácení lípy zůstává.
  • Strohým oznámením Stavebního úřadu České Budějovice o zahájení územního řízení na výstavbu Střediska obchodu a služeb Boršov nad Vltavou se dostala tato kontroverzní a ekologickými sdruženími odmítaná stavba na pořad dne. Investor má všechny předpoklady, aby zdárně pokračoval v megalomanském tažení a "oblbování" zastupitelstva o prospěšnosti záměru. Proces EIA i nový územní plán byl projednán dle jeho představ, vstřícné napojení dálničního přivaděče je požehnáno územním plánem českobudějovické aglomerace a možná velká voda zde, na rozdíl od Havlindy, nikoho nevzrušuje. Sdružení Calla se přihlásilo do územního řízení a oprášilo pro nadcházející "konfliktní řízení" argumenty hovořící v neprospěch výstavby. Průmyslová těžba vltavínů by sice měla zabránit "divokému kutání", ale v případě velkoplošné otvírky dobývacího prostoru se může dostat do konfliktu se zásahem do významného prvku, případně prvků územního systému ekologické stability. Na tuto skutečnost jsem upozornili ve svém stanovisku k požadavku fy FONSUS v případě povolení hornické činnosti na ložisku Ločenice. Za podmínek rekultivace a obnovení funkce biokoridoru vydal referát životního prostředí OkÚ České Budějovice souhlas se zásahem do významného krajinného prvku představující odlesnění 1,4 ha lesa. Původnímu požadavku posuzovat záměr dle zákona č. 244/1992 Sb.(proces EIA), se investor vyhnul snížením požadované výměry na odkácení lesa.
  • Rallye Český Krumlov zná své letošní vítěze a poraženou zůstala opět příroda a ekologická sdružení požadující zrušení rychlostních zkoušek na hraničních komunikacích v přírodních parcích Vyšebrodsko a Soběnovská vrchovina. Okresní úřad Český Krumlov sice nesouhlasil s trasami přímo v parku, ale my jsme měli větší požadavek a ten nebyl dostatečně podepřen zákonem, a proto ani odvolání a některé hlasy veřejnosti nepomohly. Asi by to chtělo větší tlak veřejnosti a pokus o návrh alternativní trasy.
  • Přes nesouhlas Agentury ochrany přírody a krajiny, tichý nesouhlas referátu životního prostředí Okresního úřadu Český Krumlov vyjádřený "šalamounským rozhodnutím" a hlasitý odpor sdružení Calla a Jihočeské matky bude bývalý objekt PS v lokalitě Příbrání - Ulrichov zrekonstruován pro účely rekreační. Rozhodlo o tom MŽP, které shledalo, že "není důvodu k zahájení mimoodvolacího přezkumného řízení, neboť rozhodnutí územního odboru MŽP, které řešilo odvolání proti okresnímu rozhodnutí, nebylo vydáno v rozporu se zákonem".
  • Mattoni uz není! Trhu zamořeném PET láhvemi s obsahem této minerální vody se to sice netýká, ale reklama v podobě světelného monstra o rozměrech 25 x 15 metrů se u obcí Vití a Čejkovice stavět nebude! Rozhodlo o tom rozhodnutí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, které "v tomto případě vyslyšelo naše nesouhlasné stanovisko".
  • Sdružení Calla se odvolalo proti rozhodnutí referátu životního prostředí OkÚ České Budějovice, kterým odsouhlasilo způsob odbahnění rybníka Dluhoš u Levína. Rybník je spolu s navazujícími mokřadními loukami a litorálními porosty součástí územního systému ekologické stability a "zasluhuje" si větší pozornost při likvidaci sedimentů, které mají být rozprostřeny na okolní louky.
  • Společnost HBSW Dobrá voda se nenechala odradit průběhem procesu EIA při posuzování vlivu stavby na životní prostředí v případě rozšíření výroby a po zastavení tohoto procesu se připravuje na územní řízení pro rozšíření skladů. V praxi to znamená, že rozčlenilo velkou stavbu na malé. Referát životního prostředí OkÚ České Budějovice nemá k této stavbě připomínek. O záměru jsme informovali MŽP, odbor posuzování vlivů na životní prostředí.
  • K požadavkům Českého mobilu na výstavbu vysílacích stanic v okrese České Budějovice a Český Krumlov se vyjadřujeme z hlediska krajinného rázu vesměs záporně. Jedná se o lokality, kde čtyřicetimetrové příhradové stožáry mohou negativně narušit krajinný ráz dle _ 12 zákona č. 114/1992 Sb. Tento názor sdílí rovněž Agentura ochrany přírody a krajiny a proto se snažíme hledat jiná řešení v umístění i v provedení. V případě Besednice se například spojí vysílač na Slabošovce s rozhlednou, na Pahorku u Hluboké se na vodárně nepostaví příhradový stožár, ale trubkový. Přestupkové řízení za černou stavbu v Horní Stropnici není dosud uzavřeno.
  • Podpořili jsme záměr obce Sedlec na výstavbu soustavy rybníčků doplňující územní systém ekologické stability. Akce je podpořena z revitalizačního fondu MŽP.
  • Kladně jsme se vyjádřili k rozšíření biodegradačního závodu Hůrka u Temelína, jehož spoluvlastníkem se stala společnost A.S.A. České Budějovice, která měla snahu obdobný provoz vybudovat v areálu skládky Lišov na místě starých ekologických zátěží, tj. nezabezpečených skládek. Proces EIA byl na tuto stavbu zastaven a řešení se našlo!
  • Připomínkovali jsme koncept územního plánu města Lišov a to zejména ve vztahu k silničnímu obchvatu, kde nad "rozumným" řešením, pokud takové existuje ve vztahu k dotčení přírody, opět vítězí zájem radnice stimulovaný "prosperitou" obce. Napadli jsme rovněž "perspektivní" rozšíření areálu skládky Lišov ve stopě dobývacího prostoru cihelny Wienerberger, neboť toto řešení připravuje pokračování provozu skládky A.S.A. v Lišově navěky!
  • Náš nesouhlas s výstavbou plechového seníku 23,5 x 13,5 m u dvora Metlice podpořil referát životního prostředí OkÚ v Českém Krumlově a stavbu z hlediska zásahu do krajinného rázu zamítl!
  • Přes odpor veřejnosti vyjádřený peticí, nesouhlasná stanoviska CALLA a Jihočeských matek , která se "ztratila" a odvolání k Okresnímu úřadu, který rozhodnutí českobudějovické radnice potvrdil, se v Nové Vsi u Českých Budějovic bude pravděpodobně stavět nový průmyslový závod v místě určeném územním plánem jako průmyslová zóna pro "drobné podnikání".
  • Spolu se sdružením Jihočeské matky jsme se odvolali proti rozhodnutím referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích, které odsouhlasilo umístění velkokapacitní daňčí farmy v Kapinosu u Nových Hradů. Rozhodnutí neakceptovalo naše připomínky a stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny a Památkového ústavu k provedení oplocení farmy. Územní odbor MŽP " věc diplomaticky uzavřel".
  • Dříve než se zahájí výstavba v nové podnikatelské zóně v Hluboké nad Vltavou - Zámostí, je nutno vybudovat protipovodňová opatření. S výstavbou hráze za tímto účelem jsme nesouhlasili a požadovali jsme upřednostnit biologická protipovodňová a protierozní opatření a vyloučení zástavby ze zátopového území Vltavy. Nepodařilo se a Okresní úřad v Českých Budějovicích zamítl naše odvolání!
  • Nový rybník pod Královským rybníkem v Rudolfově se bude sice stavět, ale za podmínek, které jsme spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny stanovili. Rybník bude menší a zůstane zachována olšina, jakožto významný krajinný prvek. Stavebníkem je člen ČSOP a na podmínky přistoupil a na stavbu obdrží dotaci z revitalizačního fondu MŽP.
  • Nesouhlasili jsme s žádostí mysliveckého sdružení Brloh k výstavbě střelnice v Jánském údolí, neboť se jedná o II. zónu CHKO Blanský les. Správa CHKO vydala nesouhlasné rozhodnutí, proti kterému se myslivecké sdružení odvolalo. Naše stanovisko zůstává stejné.
  • Za nepovolené odbahnění rybníka Čekal u Lišova udělila Česká inspekce Rybářství Třeboň pokutu ve výši 20.000 ,- Kč. Jednalo se o nepovolený zásah do významného krajinného prvku, na který jsme ČIŽP upozornili.
  • Žádost pana Koláře na stavbu "rekreačně obytného objektu" u Benešova nad Černou byla vrácena pro nesoulad s územním plánem města a vyhláškou, kterou se zřizuje přírodní park Novohradské hory, vrácena k novému projednání.
  • S kácením lípy u prodejny střelných zbraní nedaleko Budvaru v souvislosti s rozšířením prodejny nesouhlasilo nejen Sdružení Calla, ale i odbor životního prostředí města České Budějovice, který vydal zamítavé stanovisko. Žadatel má ale oporu v projektantovi, kterým je Ing. arch. Daněk, a proto podal odvolání. V odvolacím řízení budeme požadovat odborný posudek Agentury ochrany přírody a krajiny. Ke komu se přikloní územní odbor MŽP?

Zpět na obsah

 

Bioklubání

Bioklub se v poslední letní čas rozjiždí jen nesměle. Protože se ve čtvrtek 14. září sešel jen v komornější sestavě, vedlo se nezávazné přátelské povídání o všem možném. Od "bioprojektu" Hnutí DUHA, kam můžeme přispět svými praktickými zkušenostmi přes Temelín třebas až k urinoterapii. Dohodli jsem si také, že příště, tj. ve čtvrtek 12. října od 16,30 hod v Calle (Fráni Šrámka 35) si budeme povídat o zvířátkách, se kterými žijeme. Ať už jsou to psi, kočky, králíci, opice, blechy či třeba ježci. Nu a předběžné avízo na 9. listopad - tématem by měly být úspory energie v domácnosti - naše vzájemné zkušenosti, nápady, rady.

Přiblížil se čas na uskladnění brambor na očekávanou dlouhou zimu. Loni jsme vzájemnou spoluprací přivezli několik pytlů skvělých biobrambor z Jindřichohradecka. Na příští schůzce bychom se měli definitivně k této věci domluvit a zavezení zařídit. Kdo máte o brambory též zájem a nemůžete přijít, dejte nám to také vědět. Prosba - objednávání, placení, evidence zboží je třeba dělat zavedeným způsobem. Pokud do toho někdo vstoupí nesystémově, jen to komplikuje život druhým.

Na viděnou se těší nejen

Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Ze zápisníku Edvarda Sequense

  • Vzhledem k událostem posledních měsíců, kdy na straně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ale i Ministerstva průmyslu a obchodu došlo k nesprávnému výkladu zákona č. 71/67 Sb. o správním řízení a zákona č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím nejen vůči našemu občanskému sdružení, rozhodli jsme se ve spolupráci s Ekologickým právním servisem nabídnout pracovníkům těchto úřadů účast na školícím semináři. Pod názvem "Správní řád a právo na informace v rukách úředníka" se měl 3. října na Zeleném kruhu v Praze. Pro naprostý nezájem ze strany státních institucí jsme ho ale zrušili.
  • Atomový zákon bude novelizován. Změny připravil SÚJB a v drtivé většině případů odráží terminologii EUROATOMu. Nyní probíhá připomínkové řízení a novela půjde do vlády, poté do Parlamentu. Navážeme na naši práci při přijímání nového zákona, protože jsme přesvědčeni, že je potřeba měnit mnohem více než připravil předkladatel. Tak třeba zajistit účast veřejnosti v řízeních podle tohoto zákona, zvýšit odpovědnost provozovatele jaderného zařízení za škodu v případě jaderné havárie, úměrně tomu zvýšit zákonné pojištění na tuto škodu, řešit nízkou výši odvodu na jaderný účet apod. Nyní zpracováváme potřebné argumenty, které jsme zatím odeslali na SÚJB.
  • Sdružení spotřebitelů elektřiny postupně sbírá zájemce o vrácení dlužné částky od ČEZu (za elektřinu vyvezenou pod cenou musí zaplatit domácí zákazník) a v nejbližší době tuto hromadnou žádost ČEZu předá. Mezitím ČEZ stále zvyšuje svůj vývoz, takže je možné, že ke 14 TWh ročního vývozu se hravě dostane (pro zajímavost - jeden blok JETE vyrobí něco přes 6 TW každým rokem). V Německu už se těší na levnou elektřinu z Temelína a odstavují své uhelné zdroje. Právnické občanské sdružení ARS AEQUI et BONI, které nás zastupuje, bylo nuceno podat žalobu na Ministerstvo průmyslu a obchodu poté, co ani přes odvolání nebyly poskytnuty žádané dokumenty, ze kterých by šla dovodit reálná cena elektřiny u nás.
  • Naše snaha uvést databázi zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie do široce přístupné internetové podoby nabrala zpoždění. Pracujeme na ní ve spolupráci s Radimem Machů z brněnské Veroniky za podpory OSF a Nadace Partnerství. Snad se ale během října dobereme úspěšného konce. Souběžně s databází vzniká i nová podoba internetových stránek Sdružení Calla, kterou Vám představíme rovněž během podzimu.
  • Na některých lokalitách uplynul právě rok od zahájení měření větrného potenciálu, proto přistupujeme k demontáži měřících zařízení. V Prostředních Svincích jsme ji dokonce museli o něco uspíšit, neb došlo k násilnému vyrabování skříňky s baterií a datovými sběrači. Baterie byla pohozena nedaleko a čítače, které jsou bez anemometrů a zkušeností zloději absolutně k ničemu byly ukradeny. Na počátku září jsme demontovali Malonty, na řadě jsou Žihobce. Jen na Kapličkách jsme se rozhodli z vlastních prostředků pokračovat ještě jeden rok, neboť toto místo vypadá nejnadějněji. U ostatních dojde k definitivnímu vyhodnocení v nastávajících týdnech, ale na stavbu větrných elektráren v nejbližší době to nevypadá.
  • Stali jsme se šťastnými majiteli jednoho majetkového podílu na budoucí větrné elektrárně Geiersbergu v Rakousku a to na polovinu s Jihočeskými matkami. Společnost Windkraft Innenviertel, provozující úspěšně větrné elektrárny v Eberschwangu se tímto způsobem rozhodla podpořit naši protitemelínskou práci. Rychlé bezpracné zbohatnutí Calle ale nehrozí. Pokud se elektrárna zrealizuje a z našeho podílu nesejde, budeme dostávat dividendu ve výši 3 333 rakouských šilinků ročně, za to po dobu 15 let. Ale je příjemné vlastnit alespoň kousek větrné elektrárny alespoň v Rakousku, když je to u nás tak obtížné.
  • V rámci solárního projektu pro rakouskou Arbeitsgemeinschaft ERNEUBARE ENERGIE jsme připravili řadu informačně-analytických podkladů o solární tepelné energetice v ČR. Mimo jiné máme aktuální adresář zde působících firem a jejich nabídku, podobně i u ostatních organizací. Mezi firmami navíc proběhlo dotazníkové šetření zjišťující názory na využití solární energie a možnosti zlepšení. Tato část vyvrcholila pracovním workshopem v Praze 13. června za účasti zástupců firem, občanských sdružení a dalších zájemců. Dále jsme organizovali účast českých firem na mezinárodním solárním sympoziu v rakouském Gleisdorfu 6. až 8. září, kterého jsme se sami aktivně účastnili. Prožili jsme tam pracovně plné tři dny a vrátili jsme se obohaceni o řadu nových poznatků i informačních materiálů.
  • Jsme garanty biomasové části projektu Jihočeského sdružení ochránců přírody "Energie pro Novohradské hory", ve kterém mapujeme stávající stav středních a velkých tepelných zdrojů na tomto území, využívání biomasy (dřeva, dřevních zbytků, zemědělských odpadů), její potenciál včetně zjišťování názorů starostů a provozovatelů těchto zdrojů. Práce v terénu se chopil náš externí kolega Míra Schleer, který při ní zároveň získává cenné podklady pro svou diplomovou práci. Završením této etapy projektu bude seminář pro starosty, zastupitele a další zájemce chystaný na 21. listopadu do Nových Hradů, který bude plně věnován různým aspektům možnému využití tohoto obnovitelného zdroje. Shlédnutí existujících biomasových výtopen ve Starém Městě pod Landštejnem, Dešné či v Hostětíně mají již někteří z představitelů obcí za sebou po červnové exkurzi do Bílých Karpat pořádané JiSOPem. Dále se budeme snažit v obci, která se o vytápění biomasou bude opravdu ucházet, zajistit informační zázemí a pomůžeme připravit studii proveditelnosti.
  • Jednomyslným rozhodnutím výboru našeho sdružení jsme podpořili aktivity CEE Bankwatch Network, Přátel Země a Milostivého léta 2000, kteří při příležitosti výročního zasedání MMF a SB v Praze uspořádali diskusní seminář nazvaný Jiná zpráva. Zatímco v ulicích kolem Kongresového centra i v policejních služebnách mělo navrch násilí, zde se střetli kritici i zastánci obou institucí v názorech, co s nimi dále.
  • Na vyžádání jsme udělali tři přednášky pro deváté třídy základní školy v Borovanech. Původně o globalizaci, ale řeč byla převážně o Temelínu.
  • Práce na Programu rozvoje kraje pokračují. Jak se ukazuje, není v mé skupině pro dopravu a infrastrukturu krom mne jediný člověk, kdo by nechtěl dálnici D3, případně letiště v Budějovicích. Spíše se dostává sluchu i nápadům jako je splavnění Vltavy apod. Na druhou stranu se mi podařilo doplnit některé z aktivit týkající se cyklistiky a dále obnovitelných zdrojů a úspor energií.
  • Blíží se volby do krajského zastupitelstva a Volné sdružení neziskových organizací se rozhodlo uspořádat setkání s lídry rozhodujících stran na téma, jak vůbec bude kraj vypadat a co nám může přinést.

Zpět na obsah

 

Strom života

Strom životaAby nebylo té podpory stromům málo, vyhlásila Nadace Partnerství veřejnou sbírku pod názvem Adoptujte strom. Ne každý se může aktivně podílet na ochraně přírody a výsadbě stromů. Každý komu není lhostejný osud naší krajiny a prostředí ve městech, však může pomoci. Vašich 200,- Kč pokryje náklady na vypěstování sazenice a následnou péči o strom do věku, kdy již bude soběstačný. Vaše peníze budou shromažďovány na samostatném účtu pro stromy, který je spravován Nadací Partnerství. Smyslem programu "Strom života" je finanční podpora projektů neziskových organizací, obecně prospěšných společností a místních samospráv, které budou zaměřeny na výsadbu, pěstování a péči o stromy na celém území České republiky, ať již v horských oblastech, v krajině či ve městech. První uzávěrka projektů skončila toto září.

Peníze je možno posílat bankovním převodem, nebo složenkou typu A na konto "Strom života", č.ú. 152343168/5100, v.s. 993 u ČSOB-IPB, 602 00 Brno, Malinovského náměstí 4.

Poprvé v tomto roce bude 20. října slaven Den stromů v České republice. Aby třetí tisíciletí bylo zelené, může každý v říjnu, nejlépe tam, kde je doma, zasadit alespoň jeden strom. Podpořte významnou součást našeho životního prostředí a symbol, jakým Strom je! V říjnu letošního roku by se měly po celé České republice konat sázecí akce, a akce, které vzbudí zájem veřejnosti o stromy.

Proč je strom užitečný?

Stromy při fotosyntéze odebírají ze vzduchu oxid uhličitý a vracejí do něj kyslík. Stoletý buk vydá za jednu hodinu tolik kyslíku, že by stačil k dýchání třem lidem na celý rok. Průměrný strom spotřebuje za svůj život na 24 milionu m3 oxidu uhličitého (CO2 tzv. skleníkový plyn, způsobuje zvyšování teploty na Zemi).

Stromy jsou důležitými regulátory teploty a klimatu. Jeden hektar lesa odpaří za hodinu až 350 litrů vod. Tím se v parných letních dnech ochlazuje teplota i o několik stupňů. Tam, kde není dostatek zelených ploch, přestává být městská zástavba prostorem obytným a stává se jen dopravní plochou, na něž nemá chodec ani možnost si odpočinout.

Stromy zachycují prach a mikroorganismy. Hektar smrkového lesa dokáže vázat až 32 tun popílku, bukový les na téže ploše dokonce dvakrát tolik.

Stromy produkují látky zabíjející choroboplodné zárodky podobně jako antibiotika.

Stromy snižují hluk. Až čtvrtina hluku je pohlcována mezi jejich listím. Pásy stromu a keřů kolem silnic tak působí jako protihluková bariéra.

Stromy svými kořeny zpevňují půdu. Při dešti zadržují vodu jako velká houba a zabraňují tak i rychlému odtoku srážek do vodotečí a vzniku povodní.

Důležitá je jejich funkce psychologicko-sociální. Odpradávna jsou stromy zobrazovány jako symbol přírody. Stromy jsou významným pojítkem člověka s přírodou. Působí pozitivním a uklidňujícím dojmem...

Významná je také estetická funkce stromů. Stromy jsou krásné. Pro život ve městě je zeleň nepostradatelná. Stromy oživují šeď města a přinášejí do ulic trochu přírody.

Jsou důležité pro zdraví. Stromy poskytují blahodárný stín. Stromy nám dávají ovoce plné vitamínů, tolik důležitých pro naše zdraví. Z květů mnoha stromů se dělá čaj. Kůra stromů se zpracovává na koření a vyrábějí se z ní také mnohé léky.

Dřevo stromů je nezastupitelnou surovinou s možností využití v mnoha oborech. Díky stromům máme kde bydlet (stavitelství), máme si kam ukládat věci i sebe sama (nábytek), můžeme se ohřát u ohně, můžeme číst knihy (papír), .

Podle Nadace Partnerství Edvard Sequens

Zpět na obsah

 

Z Grégrovy předjaderné éry: Jak to bude v zimě s uhlím

Nyní praží sluníčko, ale za pár měsíců zafouká severák a nastoupí zima. Už nyní se dělají velké přípravy na to, aby byl dostatek uhlí pro obyvatelstvo. Jak známo, v podstatě se plán těžby uhlí plní (kromě některých dolů), horníci rychlým tempem vyrovnávají manko. Dodávky pro vnitřní obchod jsou zatím dobře plněny. V letošním roce dostanou malospotřebitelé (včetně škol, služeb, zdravotnických zařízení) 12 197 000 tun kvalitního tříděného uhlí. Na domácnosti z toho připadá plná třetina, což je asi 4 700 000 tun také kvalitního uhlí. Celkově je tohoto množství uhlí určeného letos pro spotřebu obyvatelstva více než v minulém roce. Horníci jdou opravdu v čele v překonávání našich národohospodářských těžkostí. Ještě by je měli následovat dopraváci a bylo by v zimě o teplo postaráno.

Vlasta, 10. července 1963

Zpět na obsah

 

Z moderní učebnice dějepisu - 1. díl

3050 př.n.l - Jeden Sumeřan vynalezl kolo. Do týdne byl nápad ukraden a zduplikován dalšími Sumeřany, čímž byl do budoucna dán základ obchodní etice.
2900 př.n.l. - Podiv nad tím, proč Egypťané nazvali tu novou věc "Sfinga" se stal prvním ze sedmi divů světa.
1850 př.n.l. - Britoni prohlásili operaci Stonehenge za úspěch. Konečně se jim podařilo ty šutráky seskupit v dostatečně nesmyslném tvaru, aby tím dokázali vědce mást po celá staletí.
1785 př.n.l. - První kalendář sestávající z roků s 354mi dny, byl představen Babylonskými vědci.
1768 př.n.l. - Babylóňané zjistili, že je něco špatně, když zima začala v červnu.
776 př.n.l - První peníze na světě se objevily v Persii, což mělo za následek, že hned druhý den se v Persii objevil první padělatel na světě.
525 př.n.l. - Byly uspořádány první olympijské hry na světě. Ukázalo se, že jsou podobné těm moderním, s tím rozdílem, že Rusové se nesnažili zapsat dvoumetrovou osobu s knírkem do ženského vrhu koulí. Místo nich to udělali Egypťané.
410 př.n.l. - Řím ukončil praxi uvrhnutí dlužníků do otroctví, čímž odstranil největší překážku vzniku kreditní karty.

Toulalo se internetovými sítěmi

Zpět na obsah

Na vzniku tohoto čísla se podíleli Romana Šímová, Růžena Šandová, Tomáš Malina, Vítek Doležal, Vladimír Molek, Edvard Sequens a Nadace Partnerství. Do internetové podoby uchystala Gábina Dostálková. Obsah prošel jen velmi hrubou jazykovou korekturou.

Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do konce listopadu 2000.

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, 384 971 934, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz